Nuda na tréninku

13.12.2023

Pro zdárný průběh tréninku jste si nachystali spoustu her, cvičení, testíků, případovek a teď jen toužíte po tom, aby i účastníci se stejným entusiasmem pracovali.
Ale co když se jim nechce?

Jsou účastníci, kteří skupinovou práci nenávidí, z kamery a scének před ostatními mají osypky a řešení testů považují za ztrátu času. Neupírejte jim právo cítit k některým trenérským aktivitám odpor. Direktivní nařízení "musíš" má zpravidla negativní motivační účinek. Opačný extrém tvoří zase účastníci, kteří se do praktických tréninkových hrátek vrhají po hlavě a to se projeví zvýšenou chybovostí během cvičení.

Jak tedy zajistit, aby se účastníci vašich cvičení účastnili dobrovolně, rádi a hlavně takovým způsobem, který napomůže dosažení cíle? Jak je efektivně motivovat?

1. Řekněte "proč"

Činnosti, které nám nedávají smysl, a my nevíme, proč bychom je měli vykonávat, jsou sama o sobě silně demotivující. Zkusili jste třeba vyplnit hlášení pro stavební úřad?

Před jakýmkoli testem, modelovou situací nebo skupinovým zadáním byste měli účastníkům tréninku sdělit, proč cvičení zadáváte, co sledujete, jaké výstupy očekáváte. Pozor, hlídejte si míru, nesdělujte více, než je nezbytně nutné. Pokud například oznámíte, že chcete ukázat, jak účastníci ovládají zdolávání námitek, budou se při cvičení fixovat právě na techniku zdolávání námitek a výsledek hraní rolí nebude objektivní.

"…Hlavním úkolem tohoto cvičení je praktická aplikace metody ABCD na váš konkrétní pracovní den…"

2. Přesně formulujte zadání

Demotivující je takové zadání, které je nejasné, nekonkrétní, vágní, neúplné. Pro každé cvičení si proto přichystejte i přesnou formulku, kterou budete zadání prezentovat. Nachystejte si raději více variant, protože účastníci jsou různí a potřebují také různý přístup. Jinak budete zadávat případovou studii analytikům, jinak praktickým obchodníkům. Součástí zadání je i stanovení pravidel, vypsání odměny, očekávané výstupy, kritéria hodnocení.

Př.:

"…Vaším úkolem je vyplnit tento test. Správné odpovědi prosím označte křížkem. Na každou otázku je právě jedna správná odpověď. Za každou správnou odpověď získáte 5 bodů. 'Při počtu 20 otázek můžete tedy získat celkem 100 bodů. K úspěšnému složení zkoušky a získání certifikátu potřebujete dosáhnout hranice 65 bodů.
Prosím o vaše dotazy..."

3. Nabídněte odměnu

Slíbená odměna dělá divy. Může být být různá, od prestižní a reprezentativní (certifikáty, knihy, slevové kupóny) až po drobné roztomilůstky (bonbónky, samolepky, barevná razítka). Snažte se, aby charakter odměny odpovídal charakteru tréninku (malinký kompas pro nejlepšího účastníka kurzu řízení změny). Odměny rozdělujte jak po každé dílčí aktivitě, tak během a na konci celého tréninku.

"…Ten z vás, který nejdříve přijde na správné řešení, dostane puntík na jmenovku…"
"…Skupina, která dnes získá během cvičení nejvíce bodů, má u mě láhev šampaňského…"

4. Demonstrujte činnosti, které mohou být náročné

Některá zadání mohou i přes vaši neúnavnou snahu stále působit velmi komplikovaně. Proto se snažte svá zadání také náležitě ilustrovat. Demonstrujte činnosti, které od účastníků očekáváte, ukazujte na materiálech, do kterých kolonek se má co zapisovat, rekvizity strkejte účastníkům pod nos.

"... a do této kolonky vpravo nahoře napište prosím svoje jméno a příjmení, do kolonky vedle dnešní datum. Kolonky s označením počet bodů a celková známka prosím nevyplňujte…"

5. Rozhodněte se, kdy rozdělíte skupinky

O rozdělování do skupinek jsme již hovořili. Účastníky můžete rozdělit do skupinek ještě před zadáním úkolu nebo až po zadání. Pozor na výhody a nevýhody. Rozdělení před zadáním je interaktivnější, více motivuje, ale je problém se soustředěním v první fázi. Rozdělení po zadání vás zase nutí k tomu, abyste zadání ještě jednou zopakovali. Skupiny rozdělte tak, aby samotné rozdělení motivovalo, nikoli odpuzovalo.

6. Přesně formulujte časový rámec a sledujte jeho průběh

Na člověka velmi negativně působí, když má pocit ztraceného času. K tomu dochází mimo jiné i v situacích, kdy nemá pro zadaný úkol jasně stanovený časový rámec.
Při zadání skupinové práce tedy jasně stanovte start i konec termínu. Využijte optické nástroje pro sledování času (stopky, přesýpací hodiny, budík) i nástroje akustické (filmová klapka, startovací pistole, zvoneček, gong). O plynutí času můžete skupiny informovat i v průběhu realizace.

"…Na vyplnění tohoto testu máte 45 minut…."
"…Pro přípravu si vyhradíme 20 minut. Po uplynutí této doby se znovu sejdeme ve školicí
místnosti a navzájem si budeme prezentovat výsledky své práce…"
"…Zbývá vám posledních 5 minut!..."

7. Povzbuzujte soutěživost

Člověk je tvor velmi hravý a soutěživý. V rozumné míře proto povzbuzujte soutěživost mezi účastníky, hecujte je a povzbuzujte. Pochopitelně berte v úvahu charakter tréninku (není třeba nejvhodnější příliš proti sobě hecovat skupiny při tréninku týmové spolupráce nebo kolektivního vyjednávání, i když…). Míru soutěživosti přizpůsobte rovněž složení skupiny. .:

"…Modrá skupina už je téměř u konce…"
"…Je před námi poslední blok a skóre bodovací soutěže je následující…"

8. Jakoukoli aktivitu okamžitě prodiskutujte

Jakoukoli aktivitu, kterou v rámci skupinové tréninkové práce realizujete, je dobré ihned po jejím ukončení rozebrat, zhodnotit, vyžádat si reflexi od ostatních. Neptejte se moc po pocitech ("…Tak co, jaký to bylo?"). Snažte se být konkrétnější. Nejprve dejte prostor účastníkům, pak vyhodnocujete vy.

"…Co se vám honilo hlavou během tohoto cvičení?" ˇ
"…Co jsme se naučili?"
"…Co jste udělali pro to, abyste vyhráli?"
"…Udělali byste příště něco jinak?"

9. Fixujte získané poznatky

Snažte se zafixovat co nejvíc klíčových výstupů z hodnocení účastníků. Ukotvěte je posluchačům v mysli v mysli posluchačů. Využívejte například tabule nebo flip-chartové papíry. Zapisujte poznatky účastníků, nikoli vaše vlastní pozorování. Účastníci pak budou mít o to silnější pocit, že věcí přišli na kloub sami a že cvičení mělo smysl.
K vylepšení fixace poznatků také přispěje, když se budete namátkově k dílčím výstupům z cvičení vracet v pozdějších fázích tréninku.

"…Vzpomínáte, jak jste při včerejším cvičení měli problém s formulací úvodní otázky při telefonním hovoru? Teď jste již prokázali, že techniku telefonování zvládáte perfektně…"

10. Neflákejte se

Dobrá rada na závěr. Celou dobu, po kterou "běží" případovka nebo cvičení ve skupinách, buďte ve střehu. Věnujte se jednotlivým skupinám, pozorujte je, zapisujte si výsledky tohoto pozorování. I kdyby volal ministr školství, nesmíte si jako trenér vyřizovat osobní telefonáty, stahovat elektronickou poštu, číst si noviny apod.

Petr Žák